Výhřez plotének v bederní oblasti
Tento problém je v začátku velmi plíživý. Prvně nastupuje ztuhlost, někdy jemné píchání nebo tlak v kyčelním kloubu. Nikdo z nás nepřikládá těmto příznakům hlubší význam. Naopak si řekneme, že věk nám narůstá a tak nějaké to bodnutí a dloubnutí nese sebou.
Pokud navštívíme lékaře, zůstaneme na první instanci, což je obvodní lékař. Po prohlídce (pokud k ní dojde) se většinou spokojíme s vysvětlením o přibývajících létech a dál věc neřešíme. Pokud je lékař velmi pečlivý, tak jsme odesláni na RTG kyčle, kde se stejně nic neprokáže. Závěr zní, lehká artritická změna. Doporučená léčba spočívá v redukci váhy a větším přísunu želatiny pro podporu a výživu kloubů.
Další etapou je, že se nám časem bolest přenese i do bederní oblasti. Tady už lékařskou pomoc začne vyhledávat naprostá většina lidí. Po návštěvě obvodního lékaře jsme odesláni na RTG páteře v bederní oblasti. Snímek zpravidla neprokáže žádný posun obratle. Ploténky nejsou na RTG vidět, dají se poznat pouze na CT a nejlépe na MR. Toto vyšetření může ale požadovat jen specialista a tak zpravidla u obvodního lékaře končí pacient s léky na bolest. Postupem času se ale bolesti zhoršují. Snažíme se nějak si pomoci sami, ale i přes veškerou snahu se stav poměrně rychle zhoršuje.
Další návštěva u obvodního lékaře je většinou už jen formální a jsme odesláni na neurologickou ambulanci. Bohužel objednací doba bývá hodně dlouhá a tak pacient tiše trpí s vírou, že v den jeho návštěvy na specializovaném oddělení nastane úleva.
Nakonec se dočkáme. Neurolog udělá komplexní vyšetření, ale s CT ještě nebude spěchat. Zkonstatuje, že by bylo třeba více pohybu, popřípadě začít cvičit. Nasadí léky na bolest a někdy i diclofenac na uvolnění svalstva. Z neurologie odcházíme s tím, že kontrola bude tak za dva až tři měsíce. Samozřejmě, že při obtížích dřív.
Snažíme se tedy dbát na rady lékaře, ostatně jde o naše zdraví .Většinou ale žádná úleva nepřichází a tak specialistu vyhledáme znovu. Při další návštěvě se lékař ubezpečí, že jeho slova nebyla brána na lehkou váhu a přistoupí k druhému kroku. Druhým krokem jsou injekce, ať už na bolest nebo na uvolnění. A jdeme opět domů. Vzhledem k tomu, že úleva stále nepřichází, jsme opět v ordinaci. Zde už jsou dle lékaře na místě kapačky s tím, že již nastal čas na hlubší vyšetření. Odešle nás do nemocnice, kde nás pomocí kapaček zavodní a většinou se udělá i CT.
Výsledkem CT je lékař překvapen, opravdu je zde výhřez!
Nasadí tedy silnější léky na bolest a uvolnění. Odešle nás domů s tím, že by se posilování svalů mělo zitenzívnit, ale zároveň se nenamáhat. Odpočívat!!
Náš stav se ani po delší době nelepší a naopak bolestivost se začíná projevovat i do nohou. Bolesti, brnění, znecitlivění prstů, pálení plosky nohy a křeče v lýtkách (hlavně v noci). S těmito symptomy lékaře opět navštívíme. Tak teď už dozrál čas na MR.
Po absolvování MR zní většinou verdikt - masivní výhřez L5-S1 či L5-L4.
Záměrně nyní přeskočím další postup různými opichy, ani opich pod CT nemívá dostatečnou účinnost. Nakonec jsme tedy odesláni za dalším specialistou - neurochirurgem. Opět si nějakou dobu počkáme na volný termín.
U neurochirurga nelze však očekávat jiné řešení, než operativní. Je to jeho práce a tak jí poctivě a rád vykonává.
Doba před operací je plná nadějí a očekávání. Netvrdím, že vždy, ale mnohdy ani tento zákrok nepřinese potřebnou a tolik žádoucí úlevu. A pokud ano, tak to nikdy není na dlouhou dobu. Je velmi vysoké procento pacientů, u kterých se objeví recidiva.
Další rozčarování je v rehabilitační léčbě. Kdo by předpokládal, že na vás nastoupí tým rehabilitačních pracovníků, tak se trochu mýlí. Pravdou je, že ani pooperační péče není vždy stejná, ale většinou zůstane při jedněch lázních a individuálním docházení na masáže, perličku a jemné techniky. Bohužel toto je velmi nedostačující a problémy se opět vrátí v plném rozsahu.
Pokud bych měl shrnout postupy a léčení tohoto problému, tak si myslím, že operace je mnohdy úplně zbytečná. Jistě je ale pravdou, že jsou i případy, kdy je nevyhnutelná a jediným řešením pro pacienta.
