Cervikální syndrom II.

Chtěla bych Vám napsat jak to všechno začalo.

Jednoho dne mě začal bolet krk, nemohla jsem se otočit a bolely mě uši, oči a brněla mě levá ruka. Byla jsem na vyšetření a nikde nic mi nezjistili ani na magnetické rezonanci mozku, kde jsem měla vše v pořádku. Doktor mi předepsal rehabilitace a léčbu elektrikou, kterou mi pouštěli do vody.

Začala  jsem chodit na rehabilitace a po nich to všechno začalo. Po několika rehabilitacích jsem začala mít křeče do ruky a v noci jsem se probouzela a strašně se mi motala hlava a bylo mi špatně. Jela jsem si nechat dát kapačku, aby to přestalo a pomalu jsem dostala ještě vynadáno co tam otravuji. Nikdo z lékařů mi nebyl schopen vysvětlit o co se jedná jen mi napsali že mám CC syndrom. Postupně se mi to dostalo do stádia že, se mi motala hlava neustále a já nebyla skoro schopná dojít si na záchod natož postarat se o své děti. A když jsem si došla ke svému praktickému lékaři pro neschopenku, dozvěděla jsem se, že nemoc špatně nesu a měla bych si na tuto nemoc zvyknout.

Obvodní lékař mi nasadil  antidepresiva, abych nemoc lépe zvládala a nevadily mi bolesti za očima, které byly tak silné, že jsem nemohla skoro pohnout ani okem, a motající se hlava.

Stále jsem to nechápala a nechtěla jsem si připustit, že bych měla takto žít. Další šok přišel , když se mi po rehabilitacích přestala motat hlava a začalo mě to táhnout dozadu a při sezení jsem vůbec nevěděla jak sedím.

Šla jsem si nechat napsat další rehabilitace, ale rehabilitace mi již žádné nenapsali a řekli mi: nález se již zmenšil a tak rehabilitace již musí stačit. Já celou dobu žila v domnění, že nález na krku mi odstraní celý. Připadá mi naše zdravotnictví jako velký byznys, kde jde pouze a jen o body, peníze a ne o lidi.

S tímto zdravotním stavem jsem se nespokojila a hledala jsem na internetu, kde doporučovali a vychvalovali pana Šlechtu, jaké má zlaté ručičky a spoustu lidí z toho dostal. Na nic jsem nečekala a k panu Šlechtovi jsem se objednala. Když nadešel ten den, kdy jsem k němu měla jet, byla jsem velice ráda. Pan Šlechta mi podrobně vysvětlil, o co se jedná a čím to je způsobené. Vše vysvětlil i mému manželovi, že vše co se se mnou dělo bylo součástí této nemoci i deprese. Pan Šlechta manželovi ukázal místa, kde mám stažené svaly a naučil manžela  metodu, kterou mě těchto stažených svalů zbaví. Metoda je nepříjemná a trochu bolestivá, ale dá se vydržet. Nakonec s tím jsem do toho šla.

Pravidelným prováděním metody se zdravotní stav postupně zlepšuje. Nyní to budou  4 měsíce od návštěvy u pana Šlechty a já už 2 měsíce chodím do práce, kterou mám poměrně náročnou a řídím auto, upekla jsem cukroví a užila jsem si vánoce s dětmi a manželem.

Sice to ještě není úplně v pořádku a já nemám ještě srovnané úhly v místnosti, ale postupně se blížím, rozmazaně vidím už jen vždycky na chvíli, a bolesti za očima jsou minimální nebo  mně jen občas tlačí  oči. Metodu stále provádíme po 5 dnech.

Dnes již věřím, že budu v pořádku a žít zase normální život jako dřív, jezdit na kole a užívat si života.

Ještě mám kousek dřiny před sebou, ale stojí to za to.

Chtěla bych tímto strašně moc poděkovat panu Šlechtovi za jeho metodu, za život, který mi vrátil, za dotazy na které mi vždy odpověděl.

Šárka Šulcová, Červená Hora